Facebook
Otevírací doba prodejen
 
Pondělí  7:00-18:00
Úterý  7:00-18:00
Středa  7:00-18:00
Čtvrtek  7:00-18:00
Pátek  7:00-18:00
Sobota  7:00-12:00
Neděle  Zavřeno 

 

Novinky na webu

Vážení zákazníci,

V čase před Vánočními svátky jsme nuceni dočasně odstavit e-shop. K ladění eshopu a opětovnému spuštění se vrátíme začátkem roku.

Za komplikace se omlouváme.

Děkujeme za pochopení.

20.10.2016 7:30-16:00

Vážení zákazníci,

 

dovolujeme si Vás informovat o odstávce elektrické energie plánovanou na 20.10.2016 7:30-16:00.

S tím souvisí omezení:

- v uvedenou dobu nebude možné platit platebními kartami

- v uvedenou dobu nebude možné využít služby zásilkovny

- doklady budou vystavovány ručně

- nebudou dostupné pevné linky, využijte proto prosím naše mobilní čísla v kontatktech

Prodejní Tým

STAPROP

Prokop Diviš konstruhuje bleskosvod

Prokop Diviš konstruhuje bleskosvod - Staprop    Prokop Diviš, kněz a fyzik, konstruuje "povětrnostní stroj", známý jako bleskosvod. Na rozdíl od Franklinova je Divišův bleskosvod uzemněn

Již za svého působení v louckém klášteře se Diviš zabýval hydrotechnikou a sestrojil několik vodovodů. Poté, co přesídlil na přímětickou faru, zřídil si zde malou laboratoř a začal se zajímat o statickou elektřinu. Sestrojil si přístroj "elektrum", který tvořila skleněná koule ve stojánku, při jejímž otáčení a tření získával elektřinu. S tímto přístrojem prováděl jednoduché elektrostatické pokusy. Při nich si začal uvědomovat, že blesk je vlastně obrovská elektrická jiskra a že její náboj by bylo možno z mraků vysát a odvést do země.

K tomuto účelu sestrojil a 15. června 1754 vztyčil bleskosvod, nazvaný "povětrnostní stoj". Byla to soustava 400 kovových hrotů spojených s uzemněním, která měla odsávat elektřinu z oblak a snižovat tak nebezpečí vzniku blesku.

Svá pozorování prováděl V. P. Diviš při každé bouřce. Jejich výsledky zasílal do Prahy profesoru Sorinkinovi. Své závěry sepsal v rozsáhlém pojednání „Magia naturalis“ (O podstatě atmosferické elektřiny), který dedikoval císařovně Marii Terezii. Princip svého vynálezu si Diviš ověřil dokonce i při návštěvě císařského dvora, kde pomocí hrotů ukrytých ve své paruce rušil experimenty dvorních fyziků.

V roce 1759 postihlo celou střední Evropu nebývalé sucho. V Příměticích se však vesničané domnívali, že pravou příčinou tohoto sucha je Divišův bleskosvod, který rozhání mraky. Proto v březnu roku 1760 vnikli do zahrady přímětické fary, uvolnili zemnící řetězy a celou konstrukce bleskosvodu strhli a zničili. Naštěstí Diviš zanechal podrobný popis ve svém pojednání "Descriptio machinae meteorologicae".